Kdo jsme
Pobočky
Publikace
Podpořili nás
Ochrana přírody
Toxické látky a odpady
Centrum pro podporu občanů
Chci být členem
Chci být dobrovolníkem
Chci finančně přispět
Chci se jinak zapojit
Kampaně a projekty
Fotogalerie
Články, infolist
Jiné odkazy
Úvodní stránka ARNIKY

PESTICIDY



Tyto stránky vznikly
díky finanční podpoře
PAN-Germany

 Články 

5.12.2008, PRAHA, Jindřich Petrlík: Stockholmská úmluva (zdroj: Arnika - program Toxické látky a odpady)
Před více jak sedmi lety spatřila ve Stockholmu světlo světa mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek: osmi látek používaných jako pesticidy, dvou průmyslových sloučenin a polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů, vznikajících mimovolně v chemické výrobě a při spalování chlorovaných látek. Stockholmská úmluva připravená na půdě UNEPu (Programu OSN pro životní prostředí) byla podepsaná 23. května 2001. Pesticidy a průmyslové látky tato úmluva zakazuje dále vyrábět a používat a zdroje úniků polychlorovaných dioxinů a furanů, polychlorovaných bifenylů a hexachlorbenzenu navrhuje eliminovat.

25.3.2008, PRAHA, Jindřich Petrlík: Dopis Arniky ministru Ing. Martinu Římanovi (zdroj: Arnika - program Toxické látky a odpady)
Protože se Ministerstvo průmyslu a obchodu opětovně pokouší omezit dostupnost informací o toxických látkách v odpadech, tak dne 25. 3. 2008 předala Arnika ministru Římanovi petici Budoucnost bez jedů a dopis, který najdete dále v plném znění. Tiskovou zprávu k této akci najdete zde.
3.2.2008, SEVILLA/PRAHA, RNDr. Jindřich Petrlík: Referenční dokument IPPC pro speciální anorganické chemikálie (zdroj: Arnika - program Toxické látky a odpady)
Zhruba před rokem, tedy v lednu 2007 bylo dosaženo shody ohledně podrobně zpracované evropské směrnice upravující aplikaci nejlepších dostupných technologií (best available techniques - BAT), s jejichž pomocí lze minimalizovat ekologické dopady provozu zařízení vyrábějících speciální anorganické látky. K takovým provozům v České republice patří i Lučební závody Draslovka Kolín neblaze proslulé únikem kyanidů do Labe před dvěma roky.
17.10.2007, PRAHA, RNDr. Jindřich Petrlik: Žebříčky největších znečišťovatelů podle analýzy dat v IRZ za rok 2006 (zdroj: Arnika - program Toxické látky a odpady)
Na konci září byla letos již potřetí zveřejněna data nahlášená průmyslovými a zemědělskými podniky do Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Stejně tak sdružení Arnika již potřetí zveřejňuje podle těchto dat sestavené žebříčky největších znečišťovatelů životního prostředí. Je třeba dodat, že se jedná o bodové znečišťovatele a nelze ani od těchto žebříčků očekávat více, a sice že například zohlední podíl dopravy na znečišťování ovzduší určitými látkami. To by měla data ohlašovaná do IRZ umožnit až v příštím roce. V tomto článku níže najdete tedy tabulky srovnávající jednotlivé průmyslové a zemědělské provozy z hlediska množství škodlivin vypouštěných do různých částí životního prostředí.
18.8.2007, PRAHA, RNDr. Jindřich Petrlík: Další dioxinový skandál, dioxiny a pentachlorfenolem kontaminovaný guar (zdroj: Arnika - program Toxické látky a odpady)
V gumě guar, kterou od indické společnosti India Glycols Ltd. dovezla a v Evropě dále distribuovala firma Unipektin, se objevily vysoké koncentrace dioxinů a pesticidu pentachlorfenol. Guma guar se přitom přidává do různých potravin jako zahušťovadlo, změkčovadlo či stabilizátor pod označením E412. Můžeme se s ní setkat v jogurtech, zmrzlině, měkkých sýrech, chlebu, těstovinách, šunce, párcích, zpracovaných rybách a v pekárenských výrobcích. Používá se také v krmivech pro zvířata. Informace o její přítomnosti ve výrobku by měla obsahovat etiketa na potravinách anebo v příbalovém letáku. Tento článek přináší některé zajímavé doplňující informace k tomuto případu.
10.9.2006, PRAHA, Jindřich Petrlík: Perzistentní organické látky (zdroj: Arnika - program Toxické látky a odpady)
Dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB) v již velice malých dávkách způsobují hormonální poruchy a ohrožují reprodukci živočichů včetně člověka (například negativně ovlivňují mužskou plodnost). Mají na svědomí poškození imunitního systému a některé z nich způsobují rakovinu. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní. Mají všechny charakteristické vlastnosti tzv. perzistentních organických látek (POPs = Persistent Organic Pollutants).
25.5.2006, BRNO, Jindřich Petrlík: Integrovaný registr znečišťování z pohledu veřejnosti (zdroj: Arnika - program Toxické látky a odpady)
Tento článek je stručným shrnutím přednášky o Integrovaném registru znečišťování (IRZ), kterou na pozvání Nadace Partnerství na Ekologických veletrzích Brno 2006 dne 23. 5. 2006 přednesl vedoucí projektu "Budoucnost bez jedů", RNDr. Jindřich Petrlík. Samotná přednáška v pdf formátu je ke stažení zde.
24.10.2005, PRAHA, Milan Havel: Biopotraviny chrání děti před pesticidy (zdroj: Arnika - program Toxické látky a odpady)
Výzkumný tým z amerického vládního centra pro kontrolu nemocí (Centers for Disease Control) zveřejnil novou studii, která dokazuje, že přechod na biostravu poskytuje dětem významnou a okamžitou ochranu před jedovatými pesticidy. Vědci po dobu 15 dní zkoumali moč dětí ze základních škol. Děti se stravovaly běžnou konvenční stravou po dobu deseti dnů a jedly jen biopotraviny po dobu pěti dnů. Během těchto pěti dnů vědci zjistily, že hladina toxinů malathionu a chlorpyrifosu z močí dětí kompletně zmizela. Tyto látky jsou nejčastěji užívané pesticidy s obsahem fosforu v konvenčním zemědělství a jsou spojovány s nervovými poruchami u dětí. Hladina pesticidů vzrostla u dětí pětkrát, jakmile děti přešly zpět na konvenční stravu. Závěr studie konstatuje: " Dieta složená z biopotravin poskytuje významnou a okamžitou ochranu proti vystavení pesticidům obsahujícím fosfor, které jsou běžně používané v zemědělské produkci." Dalším závěrem studie je fakt, že pesticidy se do těl dětí s největší pravděpodobností dostávají pouze z jídla. Celou studii ve formátu pdf naleznete zde.

Převzato z časopisu Bio, 10/2005.

Více o biopotravinách naleznete zde.

23.8.2005, KARLOVY VARY, Miroslav Beránek, Ing. Milan Havel, RNDr. Jindřich Petrlík: Výsypka lomu Hájek se v šedesátých letech stala odkladištěm chemického odpadu ze Spolany Neratovice (zdroj: Arnika - program Toxické látky a odpady)
Česká ekologická společnost a sdružení Arniky vydaly v roce 2003 studii "Lindan - pesticid pro černou listinu", která mimo jiné zahrnovala bližší dostupné informace o ekologické zátěži na výsypce lomu Hájek jihozápadně od Ostrova nad Ohří. Právě část věnovanou této zátěži ze zmíněné studie obsahuje zde zveřejněný článek.
17.6.2005, , Lidové noviny, JAROSLAV PETR: Pesticidy způsobují neplodnost (zdroj: Lidové noviny)
Stopová množství lidstvem produkovaných látek ovlivňují přežití celých druhů

Pokles porodnosti nastal patrně i vlivem jedů, které sami vypouštíme do přírody. Pesticidy nemají nejlepší jméno. Právem v nich vidíme nebezpečné jedy. V posledních letech ale vědci usvědčili tyto látky z ještě zákeřnějšího záškodnictví.
6.4.2005, PRAHA, Ing. Milan Havel, program Toxické látky a odpady: Integrovaný registr znečišťování a DEZA Valašské Meziříčí (zdroj: Arnika - program Toxické látky a odpady)
Víte, které podniky nejvíce znečišťují vzduch, vodu a půdu v okolí Vašeho bydliště? Víte, jaký je stav životního prostředí ve Vašem městě? V pátrání Vám pomůže Integrovaný registr znečišťování. Na příkladu podniku DEZA a.s. z Valašského Meziříčí Vám ukážeme jak.
27.12.2004, PRAHA, Jindřich Petrlík: Integrovaný registr znečišťování (zdroj: Arnika - program Toxické látky a odpady)
Integrovaný registr znečišťování (IRZ) poskytuje podrobné informace o používání a vypouštění chemických látek nebezpečných pro životní prostředí a zdraví lidí. Každý tak může najít na jednom místě shromážděné údaje o tom, kolik těchto látek ročně vypouští konkrétní průmyslový či zemědělský provoz do životního prostředí. První integrovaný registr znečišťování byl uzákoněn v roce 1986 pod názvem „Toxic Release Inventory“ v USA. V České republice bude poprvé přístupný na internetu v září 2005. Bude obsahovat údaje o tom, kolik které ze 72 chemických látek vypustily do životního prostředí konkrétní provozy.
11.11.2004, PRAHA, Jindřich Petrlík: REACH (zdroj: Arnika)
Nová chemická politika EU (tzv. REACH) předložená Evropskou komisí loni v říjnu sjednocuje pravidla pro chemické látky, které jsou již na trhu i pro ty, které jsou zatím ve fázi vývoje. Zavádí systém registrace všech chemických látek vyráběných v množství nad 1 tunu ročně. Podle produkovaného množství či stupně možné nebezpečnosti pak část chemických látek bude muset být vyhodnocena z hlediska svých vlivů a v případě škodlivosti schválena k používání. REACH by tak měl odstranit dnešní stav, kdy o více než 90% látek používaných v EU neexistují údaje o jejich vlivech na zdraví a životní prostředí.
13.9.2004, USA/Praha, Překlad: Arnika: Nová vs. stará toxikologie (zdroj: RACHEL´S)
Shrnutí seriálu o chemických látkách poškozující hormonální systém (endokrinní disruptory) z časopisu RACHEL´s
1.7.2004, PRAHA, Arnika: Petice "Budoucnost bez jedů - II" (zdroj: Arnika)
Zveřejňujeme zde text nové petice Budoucnost bez jedů II, která navazuje na předchozí úspěšnou petiční akci a je opět adresována poslancům českého parlamentu,
prezidentovi a vládě České republiky, ale svým tématem je zaměřena i na věci projednávané Evropským parlamentem.
17.5.2004, PRAHA, Jindřich Petrlík: Stockholmská úmluva a kraje (zdroj: Arnika - program Toxické látky a odpady)
Žijeme v době, kdy se znečištění toxickými látkami nevyhýbá ani tak panenským oblastem jako jsou severní a jižní polární oblast. Přestože v těchto místech nejsou žádné zdroje úniků toxických látek jako například pesticidu DDT, polychlorovaných bifenylů vyráběných po dlouhá léta pro technické účely anebo samovolně jako vedlejší produkty vznikajících dioxinů, jsou jimi polární oblasti zamořeny. Právě tato skutečnost ukázala na to, že znečištění těmito látkami, kterým se souhrnně říká perzistentní organické látky, nabývá globálních rozměrů.
17.5.2004, STOCKHOLM, (překlad Tomáš Hakr): Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách (POPs) se stává součástí mezinárodního práva a zahajuje celosvětovou kampaň za eliminaci 12 nebezpečných chemických látek (zdroj: UNEP)
Program OSN pro životní prostředí (UNEP) vydal tiskovou zprávu o tom, že dnes vstoupila v platnost Stockholmská úmluva. Dále v tomto článku najdete český překlad této tiskové zprávy.
3.2.2004, , ČTK, IDNES: Unii znepokují pesticidy v jídle (zdroj: ČTK, IDNES)
Článek z 3. 6. 2002
Evropa kontrolovala potraviny. Podle zprávy Evropské komise byly ve 35 procentech vzorků jídla z 15 členských zemí odhaleny pesticidy. Ve 4,5 procentech případů překročila jejich koncentrace povolené limity.
30.1.2004, , Hana Kuncová, Marek Jehlička: Rtuť (zdroj: Arnika - program Toxické látky a odpady)
Rtuť je velmi toxická látka, jejímž vlivem dochází ke zničení či porušení struktury bílkovin v buňkách. Organické sloučeniny rtuti mají mimořádně velkou schopnost hromadit se v organismech a přenášet se dále potravním řetězcem. Tato schopnost byla příčinou hromadných otrav, ke kterým došlo např. v zátoce Minamata (Japonsko), v prefektuře Niigata (Japonsko), či v Iráku.

19.1.2004, LITOMĚŘICE, Ing. Milan Havel, Kristina Beranová: PCB v Litoměřicích po povodni v roce 2002 (zdroj: Arnika - program Toxické látky a odpady)
Po povodních v roce 2002 byly na Střeleckém ostrově v Litoměřicích zjištěny v půdě zahrádkářské kolonie zvýšené koncentrace polychlorovaných bifenylů a dalších škodlivin. Náš článek shrnuje celý případ typický pro posun zátěží toxickými látkami během povodní s odstupem roku a půl. Uvádíme také konkrétní hodnoty toxických látek naměřených v půdě Střeleckého ostrova v roce 2002.
18.12.2003, PRAHA, Jindřich Petrlík: Společné stanovisko samospráv a NNO k Národnímu implementačnímu plánu Stockholmské úmluvy a k jejímu dalšímu naplňování (zdroj: Arnika - program Toxické látky a odpady)
Představitelé obecních samospráv a zástupci nevládních neziskových organizací (NNO), podepsaní pod tímto stanoviskem považují Stockholmskou úmluvu za důležitý nástroj k řešení znečištění vysoce toxickými látkami typu DDT, dioxinů, PCB a dalšími souhrnně nazývanými jako perzistentní organické látky (POPs). Některé problémy spojené s těmito látkami zůstaly neřešeny dlouhou řadu let a česká legislativa, která by měla bránit tomuto znečištění dosud připouští řadu výjimek anebo je dokonce oslabována. Řada míst v ČR čeká na vyčištění od toxického zamoření a přesunem materiálů s obsahem POPs na jiná místa vznikají nové ekologické zátěže. Snížení rizik POPs zejména dioxinů a PCB není dostatečně zohledněno při povolování nových průmyslových provozů a v dalších rozhodovacích procesech (např. vydávání integrovaného povolení dle IPPC ad.).
16.12.2003, PRAHA, MF Dnes: Voda se uzdravila, půda zůstává nemocná (zdroj: MF Dnes)
Těžké kovy a pesticidy bude voda z půdy vyplavovat ještě dlouhá léta. Jeden z nejzhoubnějších chemických posypů - DDT - se přitom už přes třicet let nepoužívá. "Pacient česká půda trpí chronickou nemocí. Má ale velkou naději na uzdravení. V dobré kondici bude tak za deset let," říká ředitel Ústavu půdní biologie Akademie věd Václav Pižl.
4.12.2003, PRAHA, Jindřich Petrlík: Proč by nás i Vás měla zajímat Stockholmská úmluva (zdroj: Arnika - program Toxické látky a odpady)
Žijeme-li svůj každodenní život, zákony nás většinou začnou zajímat až v momentě, kdy se nás bezprostředně dotýkají. Mezinárodní úmluvy jsou na tom ještě hůře, většinou se nám zdá, že jde o záležitost vysoké politiky na hony vzdálenou a neužitečnou pro každodenní život. Pokud se potýkáte s nějakým problémem, který se týká životního prostředí ve vašem okolí, pak vězte, že by vás právě mezinárodní úmluvy měly nadmíru zajímat. Už proto, že jsou ještě nad českými zákony a často proto pokrokovější. Stockholmská úmluva by nám mohla pomoci zbavit se řady problémů se znečištěním životního prostředí v České republice. Patříme k zemím s prostředím nejvíce zamořeným polychlorovanými bifenyly. Svědčí o tom měření jejich hladin v mateřském mléce. Řada míst je dodnes znečištěná pesticidy, které byly zakázány koncem osmdesátých let (například DDT v okolí Spolany Neratovice anebo v okolí bývalých skladů pesticidů atd.).
31.10.2003, PRAHA/KLATOVY, MF Dnes: Slepice na zamořeném pozemku snášejí toxická vejce (zdroj: MF Dnes)
Bezmála deset let se snaží manželé Rychtaříkovi z Klatov o to, aby někdo vyčistil jejich pozemek, který je zamořen zdraví nebezpečnými toxickými látkami a pesticidy. Zatím nikde neuspěli.
30.9.2003, BRNO, HN.IHNED.CZ: Zemědělci se vracejí k pesticidům (zdroj: HN.IHNED.CZ)
Statistiky ukazují, že se zemědělci rozhodli vrátit k používání pesticidů, látek, které jim pomáhají zbavit se škůdců, ale které zároveň mohou ohrozit přírodu a nakonec i zdraví lidí. I když zatím nejsou v takové "módě" jako na počátku devadesátých let, přesto ekologové varovně upozorňují na jejich návrat. Více najdete zde
1 | 2 | Další

  [  Vytisknout  |  Doporučit  |  Zabookmarkovat  ]
    Sdružení Arnika  |  Chlumova 17, Praha 3  |  tel/fax: 222 781 471  |  arnika@arnika.org